Zahraniční studenti sklářské školy
v Železném Brodě
Současným zahraničním studentem je Jules Slangen (*1981) z Nizozemí, který svou pozornost soustředí na realizaci komorních skleněných plastik technologií taveného skla ve formě. Zdánlivá syrovost objektů Julese Slangena skrývá citlivé zacházení s tvarem i povrchovými strukturami. Při přípravě voskových modelů, které předchází vlastnímu tavení skla, využívá prvků nahodilosti (rozlomené tvarů). Vzhledem ke své předcházející zkušenosti s odléváním bronzu nyní pracuje na objektech, ve kterých kombinuje oba materiály.
Jules Slangen, Skleněný objekt, 2008, tavené sklo ve formě, broušené, leštěné, 32×15×10 cm
David Beliën (*1976) se převážně zaměřuje na tvorbu užitých předmětů. Silnostěnné hutní sklo a skleněné tvary přejímané v různých podobách a barevných variantách transponuje do podoby mís, váz a stolních objektů, v nichž využívá prolínání barevných vrstev sklovin.
David Beliën, hutně tvarované sklo
Wesley Rasko „Zobák“, 2001, malované, pískované, lepené sklo, 76×32×13 cm
Výstava v jablonecké galerii My poukazuje na evropský rozměr sklářské školy v Železném Brodě. Prostřednictvím vystavených prací zahraničních studentů prezentuje nejenom nápaditý design nebo volné plastiky, ale především demonstruje schopnost rozvíjet ještě něco důležitějšího – kreativitu a tvůrčí myšlení svých absolventů.
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě zaujímá výjimečnou pozici mezi vzdělávacími institucemi tohoto typu, což platí bez nadsázky a to nejenom v evropském měřítku. Škola byla v roce 1920 vědomě založena jako první ryze česká sklářská škola a velmi rychle se stala respektovanou institucí, která své renomé opírala o vynikající sklářské osobnosti (A. Metelák, Zd. Jůna, St. Libenský, Fr. Vízner, P.Ježek…). Početné úspěchy, které si po zásluze škola vybojovala výstavami vlastních sklářských výrobků (1925 – Grand Prix v Paříži, Brusel 1935, Paříž 1937, EXPO 1958 Brusel,...) dokládají funkčnost vzdělávacího modelu, založeném na tom, že dokáže talentované mladé lidi přivést k umělecké a řemeslné tvorbě včas, tedy v době dozrávání jejich osobnosti, a že je podporuje v individuálním přístupu k uměleckému řemeslu.
Poznávací značkou českého sklářství vždy byla vysoká umělecko-řemeslná kvalita a schopnost nacházet nové výtvarné výrazy. Každoročně vystavované studentské práce (a také významná ocenění získaná v oblasti designu na tuzemských a mezinárodních přehlídkách) dokazují, že tento typ studia vede ke konstruktivnímu myšlení, nezbytnému pro navrhování a realizacím vlastních vizí ve skle.
Jedinečnosti železnobrodské školy si záhy po roce 1989 povšimla řada zahraničních institucí i jednotlivců, kteří o spolupráci se školou projevili zájem. Portfolio školních aktivit již od počátku devadesátých let 20. století zahrnuje kontakty se zahraničními sklářskými školami, výměnné studentské stáže a rovněž výuku zahraničních studentů.
Od roku 1993, kdy do školy nastoupila první zahraniční studentka Sára Manheimer ze Švédska, se ve škole vystřídalo celkem 46 studentů z 18 zemí světa. Mezi nejpočetnější skupinu patří Japonci (7×) – tradiční obdivovatelé českého skla. Dalšími byli Němci (3×), Holanďané (3×), studenti z Jižní Korei (3×), ale i další jednotlivci z Peru, Belgie, Dánska, Turecka, Indie, Finska, Izraele, Švýcarska, Spojených Států či Kanady.
Zahraniční studenti si mohou vybrat kterýkoliv ze sedmi specializovaných sklářských oborů. Škola jim nabízí kompletní technologické zázemí, které dohromady pokrývá všechny teplé i studené techniky výtvarného zpracování skla. Jakýmsi „srdcem“ celé školy je vlastní sklářská huť, ale zahraniční uchazeči o studium často zvolili i tzv. mono-obory – tedy obory, které se nikde jinde nevyučují (skleněné figurky, skleněná bižuterie).
Zahraniční studenti doposud projevovali největší zájem o tavenou plastiku, hutnicky tvarované sklo a broušení. Zájem o technologii taveného skla ve formě je celkem logický. Je všeobecně známo, že to byl právě Železný Brod, kde se prostřednictvím Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové uskutečnily první kroky k osvojení této specifické sklářské technologie. V Železném Brodě navíc existují sklářská studia, která v oblasti tavené skleněné plastiky, díky svým technologickým zázemím a know how, nemají paralelu jinde ve světě.
Text : Martin Hlubuček