prostor je prostorem silových polí …. záchytných bodů …. osudových průsečíků
prostor je místem děje to jest zdánlivě náhodných … . ve skutečnosti zákonitých vztahů jeho posvátné prázdno není prázdnem k zaplnění … . ale naplnění a to prostředky odpovídajícími jak zamýšlenému účinu tak povaze prostředí prostor je do sebe uzavřený nebo vyzářený obsah. Václav Cigler
Přehlídka prostorových instalací Václava Ciglera (1929) s názvem MÍSTA SETKÁVÁNÍ je koncipována do prostoru Musea Kampa, které se podílelo na přípravě výstavy a od roku 1999 se stalo pro umělce důvěrně známým prostorem. Václav Cigler byl jedním z autorů rekonstrukce musea.
Výstava reprezentuje pět nejdůležitějších principů jeho tvorby: sklo, prostor, voda, světlo, člověk. Představuje prostorové projekty, na nichž Václav Cigler pracuje již od roku 1957. Zamýšlí se v nich nad vztahem člověka a přírody. Zajímá ho působení světla v krajině, světelné efekty vodních hladin a řek, vizuální proměny při procházení krajinou. Ve svých projektech uvažuje o jejich organizování a akcentování, koncipuje vodou naplněné příkopy, vedené v geometrických a organických křivkách, nebo lávky protínající vodní plochy. Světlo používá jako prostředek pro vytvoření světelných koridorů, stěn, vytváří světelné plastiky rytmicky se rozsvěcující a mizející.
Procházení – kompozice čtyř skleněných hranolů (2008) je instalace s prostorovým schématem dvou dvojic šestimetrových skleněných zrcadlících hranolů, které pohyb člověka vedou směrem ke vstupu do muzea. Reflexní povrch hranolů vizuálně vtahuje okolní děje a vytváří projekce jak budovy Musea Kampa, tak samotného diváka. Světelná trasa (2009) je horizontální světelná linka, jež vede sevřené světlo umístěné mezi dvěma ocelovými prvky, je zamýšlena jako navádějící osa procházení.
V hlavním výstavním prostoru pod skleněnou lávkou vytváří autor nová díla vodní plochu nazvanou Vodní hladina, čeřená hladina, pulzující hladina (2009) a světelnou stěnu Světelné pole (2009). Prvky o rozměrech 2,7 x 9 m ve své formě i symbolice vyjadřují základní prvky života – vodu a světlo. Pulzující vodní hladina je rozechvělá dvěma zdroji čeření, pomalou frekvenci čeření střídá následné zklidnění. Světelná plocha se rozzařuje, až zaplní prostor světlem a následně slábne.
Záměrem třetí instalace s názvem Místo setkání (2009, umístěné na terase se skleněnou lávkou nad hlavním výstavním prostorem, je podvědomě vyvolat prostorovou situaci ve tvaru jakoby skleněného „trychtýře“ s rafinovaně reflexivním povrchem o velikosti přibližně 15x15m. Zvýznamněné Místo setkání je intimní, otevřené, prosvětlené, jasné.
Touto přehlídkou Václav Cigler dokazuje, že disponuje výjimečným nadáním, díky němuž je schopen dosáhnout použitím zdánlivě jednoduchých výtvarných prostředků zásadních estetických účinků.
V rámci výstavy bude představena publikace zahrnující nejvýznamnější realizované i nerealizované prostorové projekty Václava Ciglera.
(tisková zpráva)