Jste také milovníky pokojových květin? Přinesete si domů rostlinku a říkáte si: „Něco by to chtělo…“ Vyrobte si vlastnoručně netradiční závěs na květiny nebo obal na květináč.
Vytvoříte si tak originální doplněk do bytu, který nikdo nepřehlédne.
Než začnete pracovat, zamyslete se nad tím, pro jaké květiny keramiku vyrábíte. Jaké nároky rostlina má, zda potřebuje menší či větší objem zeminy, vydatnou nebo malou zálivku, je li vzrůstem převislá, mohutná nebo drobnější. Pro květiny pestré listem nebo květem bude zdobení střídmější, pro rostliny nekvetoucí zvolíme naopak nápadnější dekor.
Dekorační obal na květináč
Před započetím vlastní práce si připravíme formu (výplň), podle níž budeme hlínu tvarovat.
Buď zmačkáme novinový papír, nacpeme jím mikrotenový sáček do požadované velikosti a zavážeme, nebo můžeme použít (jako v mé ukázce) starý plastový obal na květináč, nebo jinou vyhovující nádobu válcovitého tvaru, kterou zabalíme do mikrotenové folie (kvůli možnosti snadného vyjmutí).
Vyválíme si plát potřebné tloušťky. Už při válení se snažíme vyvalovat všemi směry, abychom získali kruhový tvar o průměru cca 40 cm (záleží na plánované velikosti výrobku).
Okraje neořezáváme, necháme nepravidelné. Připravenou výplň si podle potřeby umístíme na nějakou podložku (misku nebo nádobu s vhodným průměrem) tak, aby se nám nekutálela po stole. Pak plát přeneseme na formu a to tak, že střed plátu se nachází na vrcholu formy. Začneme opatrně tvarovat. Hlínu, která se vlní po stranách dolů začneme skládat do libovolných záhybů, tak jak se nám jeví nebo jaký je náš záměr. Do připraveného záhybu provedeme zdrsnění, naneseme šlikr a spojíme. Při spojování dbáme na to, abychom postupovali od jedné strany (nejlépe zhora dolů) a vyháněli tlakem případné vzduchové bublinky v záhybu, které by při výpalu mohly výrobek roztrhnout. Takto postupně vytvářením a uzavíráním záhybů kopírujeme tvar formy. Pokud jsme spokojeni s tvarem výrobku a vytvořenými záhyby, necháme jej zatuhnout, stačí asi hodinu, záleží však na tom, s jak měkkou hlínou pracujete, Je-li příliš měkká, počkejte déle, výrobek by se vám bortil. Je-li to potřeba, můžeme výrobek zakrýt lehce igelitem a pokračujeme druhý den. Pak jej i s výplní opatrně otočíme a mírným poklepem o rovnou podložku zploštíme dno. Věnujeme se úpravě horního okraje, můžeme ho ještě vytvarovat směrem dovnitř nebo ven (podle vlastní představy).
Pak se můžeme věnovat dekorování. Je možné do hlíny otiskovat nebo vyškrabovat (použít lze cokoliv – uzávěry fixů, hlavice šroubků, dílky stavebnic, špejle, brčka, hroty vidliček…), můžeme také dolepovat – vytvářet kuličky, spirálky nebo drobné ozdoby. Já jsem si zvolila opět motiv falešné mozaiky. Do vlhké hlíny jsem předem vyryla motiv v podobě spár a plošek. Po dokončení modelářské práce vyjmeme výplň.
Necháme dokonale proschnout a přežahneme při teplotě 800-900 °C. Při dalším dekorování využíváme to, co jsme si při modelování připravili – zatíráme, dekorujeme detaily apod. V ukázce jsem pouze zatřela spáry oxidem železa a nabarvila jednotlivé plošky mozaiky v několika barvách (použila jsem glazury řady Pd Roudnice). Po nadekorování následuje ostrý výpal.
Pokud bychom jako výplň (formu) použili např. krabičku se čtvercovou základnou, můžeme vytvořit obdobný obal s rozšířeným nepravidelným okrajem. Zde bych jen doporučila dát pozor na dostatečnou tloušťku plátu, aby se při tvarování neprotrhly rohy základny. Tvar je pěkný, dole hladce zpracovaný a nahoře zvlněný.
Na závěr mi dovolte malé doporučení ohledně výběru rostlin. V keramickém obalu jsou krásné kapradiny spatifyla a další bohatě olistěné rostliny.
Text: Dagmar Šimáčková, foto: Lenka Zábranská